|
|
Boerboel – standard (převzato z www.cmku.cz)
1. Celkový vzhled boerboela
Boerboel je velký pes typu mastiffa, robustní, houževnatý a s hladkou srstí. Třebaže boerboel by měl být silných končetin a svalnatý, měl by být současně pohyblivý a v v pohybu živý. Boerboel by nikdy neměl působit nohatě, ale ani nesmí mít příliš krátké končetiny. Celkový vzhled boerboela by mu měl dovolovat dosahovat nejvyššího výkonu a síly spolu s dlouhým krokem plně odpovídajícím délce trupu. Hlavním kritériem hodnocení boerboela není hmotnost, ale důležitá je jeho vhodnost k pracovním účelům, jeho velikost a konstituce – pes musí harmonicky odpovídat hlavním požadavkům. Přednost se dává psům o hmotnosti přesahující 50 kg (112 liber) a ideální hmotnost činí přibližně 65 kilogramů (146 liber).
Pozn.: staré jizvy a úrazy způsobené při práci nebo nehodách nejsou žádoucí.
Boerboel je univerzální, všestranný pes – nicméně opravdu není psem pro každého! Je si velmi dobře vědom své neuvěřitelné síly a toho by si měl být vědom i jeho pán – pokud pes nebude pána respektovat, člověk nemá šanci nad ním fyzicky „zvítězit“. Je proto potřeba zvážit, zda je opravdu vhodný pro mé potřeby a zda budu schopen psa této velikosti a síly zvládnout. Ale znovu opakuji – určitě ne hrubou silou! Jako u ostatních plemen je povaha každého jedince individuální a je potřeba se dopředu zaměřit na výběr rodičů a štěněte samotného. Pokud si vyberu štěně ze spojení dvou výrazně temperamentních jedinců, těžko mohu očekávat, že jejich potomek bude trávit celý den zavřený v bytě. Boerboel nemá standardem stanovenu horní hranici výšky, původními obyvateli byl upřednostňován středně vysoký, silný typ, velmi osvalený a vytrvalý.
Vzhledem k tomu, že jde o zatím nepřešlechtěné psí plemeno, vyznačuje se boerboel ve většině případů velmi dobrým zdravotním stavem. Stejně jako se o Japoncích říká, že jsou jedním z nejzdravějších národů na světě, neznamená to ale bohužel, že konkrétní paní Tananko nemůže onemocnět. Proto má slova nelze globalizovat – pokud si pořídím pejska sice po zdravých rodičích, ale nebudu mu věnovat odpovídající péči a nebudu ho krmit kvalitní stravou, projeví se na něm tyto prohřešky dříve či později - bohužel negativně. Nesmíme zejména zapomínat, že co projde u malého křížence, na velkém psu se určitě projeví. Na mně jako majiteli ovšem je, poskytnout pejskovi takové podmínky a péči, abych pravděpodobnost vzniku nemocí eliminovala. I tak si ale přes všechnu péči pes může zlomit nohu, může dostat rakovinu…ano, bohužel ani tzv. civilizační nemoci se našim čtyřnohým přátelům nevyhýbají.
Je na zvážení každého majitele, čím se svého psa rozhodne krmit. Setkala jsem se s krásnými zdravými jedinci, kteří byli odchování na granulích, setkala jsem se se zdravými jedinci odchovanými na BARFu (zkratka Bones and Raw Food – tedy kosti a syrová strava), setkala jsem se s jedinci, odchovanými na kombinaci granulí a masa…. Každý z uvedených způsobů má své výhody a svá úskalí, společné mají pouze jedno: vždy musí jít o kvalitní suroviny! Pokud budu krmit molossa granulemi ze supermarketu cena 100 Kč za patnáct kilo, spláču nad výdělkem, stejně jako pokud použiji nekvalitní a závadné suroviny pro BARF. Na internetu je možné najít celou spoustu návodů jak sestavit krmnou dávku na BARfu, stejně jako celou řadu recenzí granulí, na základě kterých si je možné vybrat. Vzhledem k tomu, že granule používám pouze doplňkově, nebudu se jim v tomto textu obšírněji věnovat, pouze bych zdůraznila, že granulemi je nutné krmit ve dvou dávkách a vždy předem namočenými. Doporučuji rozhodně tzv. superprémiové granule a pokud možno bez přídavku sacharidů (například Orijen, Acana Grasslands).
© 2014 Doxy House | Design Mekenzie | Mapa stránek | Návštěvy |